24. května 2014 vyrážíme na dvoudenní putování Hruboskalskem. Vlakem ze Staré Boleslavi přes Mladou Boleslav Turnov se dostaneme do Rovenska pod Troskami. A šlapeme pes Borecké skály do Borku a dál až k Podtroseckým rybníkům.
V Borku je moto muzeum. Můžeme tady fotit a filmovat a doslova si exponáty osahat. To je něco hlavně por Jirku Vopršálka. Jen o kousek dál na louce mají závody hasiči. A uprostřed louky stojí kamna a na nich dělají dvě usměvavé dámy bramboráky. No neochutnejte to....
Nádhernou krajino s koberci kopretin se dostaneme až k Podtroseckým rybníkům. Je čas na oběd a v místní restauraci vaří výrobnou dršťkovou polévku. Tak si ji dáme. Až na Moniku, která raději dává už asi osmého nanuka... Cesta do rybníku vede do kopce. Zámky se tehdy v údolí moc nestavěly. Nás čeká pohádková Hrubá Skála, zámek, kde byla princezna a princ Bajaja. Jdeme dokonce i na prohlídku. Nejlepší byla věž, že které je nádherný pohled do Českého ráje. Vidíme Trosky, Hruboskalské město, Kozákov a třeba i Turnov.
Spát dneska budeme v autokempu Sedmihorky. Cesta tam vede myší dírou pod Hrubou Skálu, okolo zdevastovaných lázní Sedmihorky a podél místního rybníka.
Kemp nás příjemně překvapil. Spíme ve třech patrových chatách. Je tady restaurace i několik kiosků, kde nás hlady rozhodně nenechají zemřít. Kemp je uprostřed zeleně, jsou tady staleté duby a plno smrků a bříz. Takové poetické místo je tenhle kemp.
V neděli ráno vyrážíme něco málo po osmé zase nahoru na Hrubou Skálu. Ale to jenom proto, abychom pokračovali dál do skalního města. Začínáme u Adamova lože, potom skalními vyhlídkami. Nejkrásnější je určitě ta Mariánská. Uděláme si tady společnou fotografii. A je zase nádherně a teplo.
Hruboskalské skalní město patří k tomu nejkrásnějšímu, co můžeme v Českém ráji vidět. Pískovcové skály tvoří zajímavé útvary, dokonce je tady celá kapela i s kapelníkem. Na rozdíl od Prachovských skal žádné velké převýšení, prostě ideální na nedělní procházku.
Odbočujeme z trasy na Valdštejn a míříme ke Kopicově statku. Také on se objevil v nejedné pohádce. Statek ale míjíme (je obydlen a nás by taky nebavilo, kdyby nám někdo nahlížel do obýváku) a míříme do skla pod ním. Tady jsou Kopicovy reliéfy. Desítky výjevů našich ději vytesané samoukem Kopicem přímo do skal. Pokud jste neviděli, určitě doporučuji.
A potom ještě Valdštejn a rozhledna Hlavatice, sešup dolů do Turnova a vlak. Vlastně vlaky, které vedou až k nám do Brandýsa.