Antiprčice 3. ročník (14 km)

Turnov, Dlaskův statek, Frýdštejn, Malá Skála

Letošní Antiprčice začínají na nádraží ve Staré Boleslavi. Jedeme do Turnova. Odtud putujeme nejdříve na náměstí, potom do údolí Jizery. Ani jsem nevěděl, že tady máme cukrárnu...

Společná fotografie je tentokrát z turnovského náměstí.

Z náměstí jedině po červené. Po pár kilometrech jsme na Dlaskově statku. Topí se v záplavě žluté. Řepka. Naše vlast není ani modrá, ani zelená. V tomhle období je prostě žlutá. Někomu medová vůně smrdí, někdo ji má docela rád. Já taky.

Dlaskův statek si důkladně prohlédneme zvenku i zevnitř. Před statkem je čerstvě posekaná tráva, a tak se tady chvíli opalujeme a svačíme, jak jinak.

Opouštíme červenou a ze Zlaté stezky Českého ráje uhýbáme na modrou stezku Jany a Josefa Scheybalových. Právě modrá vede na Frýdštejn, nádhernou zříceninu hradu.

Dominantou Frýdštejna je věž. A na věž vede schodiště zvenku. Je točité a točí se z něho hlava. Ačkoli mám s výškami problém, zcela nezodpovědně jdu nahoru. Na konci schodiště je plošinka do věže. A tady končím. Točí se mi hlava a nemohu nahoru ani dolů. A přemýšlím, že buď tady umřu, nebo mě musí zachránit asi vrtulníkem... Trvá mi pěkně dlouho, než pomalu, pomaličku slezu dolů.

A závidím Jirkovi a Ivě, že byli rozumní a čekají dole...

Společná fotografie kousek od hradu a už zase putujeme dál. Po červené Vranovským hřebenem míříme na Malou Skálu.

Pantheon a vyhlídka dolů k Jizeře. A dole čeká Katka a moje auto. Loučím se s kolektivem a odjíždím. Poprvé jinak než vlakem. Navečer mám totiž třídní sraz. Zbytek party navštíví ještě Boučkův statek a z maloskalského nádraží odjíždí domů. Rozhodně tam budou dřív než já...