Je tady květen a to znamená, že budeme cestovat. Tentokrát míříme do 1.200 km vzdáleného Lazia, italské provincie s hlavním městem Římem. Ten ale vynecháme. Nemáme moc rádi davy lidí. Místo toho míříme do míst, kde turistů je minimum. Do míst, která jsou vzdálená od dálnice, ale která jsou opravdu velmi krásná....
Přístav v Bolseně. Nenechte se mýlit, tady není moře jen veliké sopečné jezero s hloubkou až 150 metrů.
V jezeru jsou dva ostrovy. Bisentina a Martana. My jsme pluli okolo většího z nich, okolo Bisentiny.
Palác Farnese a nádherné fresky všude, kam se podíváš....
Městečko Montefiascone se pyšní monumentální katedrálou Santa Margherita s třetí největší kopulí v Itálii. Také interiér je nádherný.
Zahrada monster. V roce 1552 ji založil vévoda Vicino Orsini nedaleko města Bomarzo. K nejznámějším sochám patří obří válečník, želva, pegasí fontána, slon, drak nebo křivý domeček se šikmými podlahami. Pobyt uvnitř nedělá člověku, zvyklému chodit po rovných podlahách, právě nejlépe.
No neudělejte si tady pá fotografií na památku...
Tady už jsme před mostem do "umírajícího" města, jehož osud naplňuje eroze a sesuvy. Na skalním ostrohu se tyčí poslední zbytky kdysi bohatého města, které možná za pár desítek let podlehne zubu času úplně…
A přitom je tak krásné. Od poloviny 19. století probíhají nejrůznější záchranné pokusy, které mají zbytek města stabilizovat, avšak k sesuvům a dalším pohybům dochází neustále. I tak ale Civita di Bagnoregio rozhodně stojí za návštěvu. V uličkách města to vypadá, jako by se zde čas před staletími zastavil, hlavní náměstíčko Piazza San Donato není ani vydlážděné a kamenné domy mají neuvěřitelný genius loci.
Kostel svaté Kristýny a velké a spletité katakomby, které sloužily jako pohřebiště. To je komplex v Bolseně.
Nejkrásnější katedrálu jsme ale viděli v Orvietu. tady je také na rozdíl od Bolseny, Viterba a Montefiascone daleko víc lidí. Na konci 13. století ho založil papež Mikuláš IV. a na jeho stavbě se po dlouhá čtyři staletí podíleli stavitelé a umělci zvučných jmen. Významným architektem a sochařem byl například Lorenzo Maitani ze Sieny. Exteriér i interiér baziliky zdobí horizontálně se střídající černé a bílé pruhy. Velmi významná je kaple Cappella Nuova, jejíž výzdoba se řadí k ukázkám vrcholného italského renesančního malířství. Podíleli se na ní Fra Angelino, Gozzoli a zejména Luca Signorelli, kteří v kapli ztvárnili činy Antikristovy a konec světa.
Katedrála je nádherná uvnitř...
... ale i venku.
Komu by se z té výšky a z tepla zatočila hlava, může sestoupit do studny svatého Patrika. 300 schodů dolů k vodě a 300 zase zpátky na denní světlo.
Tak sbohem Lazio. A do Říma někdy příště.